Tam, kde je nuda
Někteří z nás se v komfortní zóně ani moc nezdržují, pro jiné je to ale akce, na kterou se musejí odhodlat a posbírat odvahu, sami sobě nějak tu šílenost zdůvodnit, prostě kdo v sobě nemá aspoň kousek exhibicionisty, bude to mít značně obtížnější. Ti, kteří mimo svou komfortní zónu poletují běžně, ti jeho odvahu a hrdinství vlastně ani neocení.
Opustit svou dobře zažitou komfortní zónu, svou ulitu zaběhnutých návyků a rituálů, je velmi osvobozující. Někdy to může být na první pohled trochu nepohodlné a snad i zbytečné, ale přestaňme se stereotypem, vyzkoušejme vybočit ze zaběhnutých kolejí. Rozhodně to stojí za to, takže konec komfortu a hurá do nějaké šílenosti!
Jaký to má smysl?
Takže pojem komfortní zóna jsme už nadhodili, co to ve skutečnosti ale je? Komfortní zóna je naše dobře známé a zavedené území, kde se pohybujeme s maximální jistotou, suverenitou, nic nás tady nerozhodí, cítíme se bezpečně. To ovšem svádí k určité stagnaci a zakrnění, což žádoucí právě u nás, studentů, rozhodně není.
Při opouštění komfortní zóny se naučíme překonat ostych, obavy z toho, „co řeknou ti okolo“, najít rozumný kompromis mezi legráckou a přílišnou drzostí. Opustit občas svou komfortní zónu je jen a jen prospěšné, pokud vše uděláme trochu přijatelnou formou. Nemusí to být zrovna moc uhlazené a ohleduplné, ovšem určité zásady bychom respektovat měli. Kde je hranice, to se právě musíme naučit a sami ji objevit, je totiž jiná podle mnoha okolních vlivů, které je zapotřebí když ne respektovat, tak alespoň brát na vědomí.
Něco pro vlastní zdraví
Určitě není důležité každodenně provádět nějaké zběsilé úlety a prudit lidi v okolí, rozvířit občas ale trochu kolem sebe stojaté vody se docela hodí. Výlet z komfortní zóny by měl mít nějaký smysl, třeba jen to, že si něco dokážeme. Přehnané obavy z reakce okolí jsou v zásadě zbytečné, pokud nebudeme příliš překračovat běžně zažité a respektované normy. A trochu si dovolit „úlet“, to je v pohodě. Ovšem nedělejme to (alespoň ne v první řadě) jako show pro ostatní.
Jak odstartovat?
Máme problémy seznámit se nebo jednat s neznámými lidmi? Oslovme tedy každý den někoho cizího na ulici a dotáhněme komunikaci zpočátku aspoň na pět vět, později lze pomyslnou laťku i značně zvýšit. Důležité v zásadě je žít naplno a pobavit se, vybočit ze stereotypu, zbavit se nesmyslných předsudků i pout. Neděláme to přece pro zvýšení lajků na facebooku, děláme to především pro sebe!
