Kult osobnosti!
Dnešní doba nabízí velkou řadu možností, jak o sobě dát vědět. Virály, blogeři, youtubeři. Stát se aspoň na chvíli slavným není nic složitého. Teď si představte, že jste řadový zaměstnanec jednoho ostravského podniku a amatérský fotbalista na Karvinsku. V nákupních centrech vás však zastavují lidé a chtějí se fotit. Váš profil sleduje tisíc uživatelů. Kult osobnosti Tomáše Kuči prostě neustává. Přinášíme vám exkluzivní pohled do životních osudů muže, který se ani ve dvaceti osmi letech nevzdává snu o kariéře profesionálního sportovce.
Proslavily mě webové stránky
Tome, ty jsi řadový zaměstnanec jednoho ostravského podniku, amatérský fotbalista na Karvinsku a k dnešnímu dni máš na Facebooku 1.597 přátel a 999 uživatelů tě sleduje. Jak se ti to povedlo?
Patrně to vše nějak vyplynulo z existence mých webových stránek.
O nich samozřejmě vím. Kdy se v tobě zrodil nápad si jako amatérský fotbalista zprovoznit své osobní webové stránky?
Bylo to na přelomu let 2008 a 2009, kdy jsem poprvé dostal tento nápad. Kolem března 2009 jsem tento nápad zrealizoval až do dnešní podoby.
Opakované podrazy ze strany fotbalových klubů
Na tvém webu najdeme několik různých sekcí. Mne osobně zaujala nejvíce ta, kterou jsi nazval – Největší podrazy a vyjebávky…
Ano, ta je také podle statistiky nejvíce sledovaná.
Ty máš v této kapitole spoustu dat a hlavně jmen, které ti podle tebe zničily fotbalovou kariéru…
Tou sekcí jsem se snažil co nejvíce poukázat na to kdo, kdy, a kde mi nejvíce „zavařil“. Co se kdy, kde a jak stalo včetně časových údajů. Zároveň je to odpověď na otázku, proč nejsem někde ve vyšších ligách.
Dobře, můžeš jmenovat. Předpokládám, že pokud viníš určité lidi, kteří ti údajně zničili kariéru, tak k tomu máš pádné argumenty…
Myslím, že veškeré argumenty jsou detailně popsány na webu v dané sekci. Víc k tomu nemám co říct.
Před čtyřmi lety jsi natočil dvojdílný dokument nazvaný Lid versus Tomáš Kuča…
S odstupem času to považuji za velkou chybu, že jsem k těm dokumentům nechal doslova a do písmene překecat a přemluvit. Zpětně musím říct, že jsem do toho jít neměl.
Ano, k tomu jsem se chtěl dostat. Po nějaké době jsi požadoval dokument stáhnout z YouTube…
Jistě, když jsem zjistil, jaká parodie a slátanina z toho nakonec vznikla. Pak jsem po tvůrcích dokumentů žádal smazání, protože mi udělali velké problémy.
Jaké problémy?
Například v klubu.
Znovu. Jaké problémy?
Po těch dokumentech mi řada trenérů i hráčů vyčetla, že jsem do toho šel. S odstupem času jim dávám za pravdu.
Já se vrátím ještě znovu k těm podrazům. Ty jsi prošel skutečně spoustou regionálních celků. Např. Oldřišov, Háj ve Slezsku, Havířov a mnoho dalších. Skutečně byla chyba vždy jen na druhé straně?
Tak předně. V Háji ve Slezsku jsem vůbec nebyl.
No ale vidím, že i s tímto klubem jsi nějaké problémy měl. Opět nezapomínáš uvést jméno viníka…
Samozřejmě. Každý, kdo něco slíbí a pak svůj slib z jakéhokoli důvodu nesplní, tak to beru jako podraz, a proto se tam v sekci také objevil.
Takže tě podobně podvedli i v dalších jedna, dva, tři, čtyři, patnácti klubech napříč celým krajem?
Přesně tak a ten počet ještě není určitě konečný.
Dokonce. Já si nemůžu pomoct, ale pokud zaměstnance vyhodí patnáctkrát z práce, tak se obávám, že chyby nebudou jen na straně zaměstnavatelů…
To je věc názoru, ale já se nikdy proti nikomu nijak neprovinil!
Fenomén Facebook
Tomáši, tvůj facebookový profil se dlouhodobě těší obrovské popularitě. Jedna věc mi však vrtá hlavou. Neunavují tě nekonečné dohady s lidmi, kteří ti v tvé kariéře příliš nepřejí?
Řekl bych, že ne. Já totiž vím, komu, jak a kdy argumentovat. Samozřejmě se jedná o argumenty podpořené fakty, popř. výsledky a důkazy v podobě odkazů.
Své přátele na Facebooku opakovaně upozorňuješ, že v případě nevhodných vzkazů půjdou do blokace…
Aktuálně jich je v blokaci kolem 70 a v drtivé většině případů se nejedná o mé skutečné přátele.
Proč si je teda přidáváš ? Třeba já mám ve svém friendlistu necelých 200 osob a bohatě mi to ke komunikaci stačí, ty máš osmkrát tolik.
Já si je nepřidávám. Mám jen otevřenou zeď, kde může psát každý, proto tolik lidí skončilo v blokaci.
Nepřidáváš? Těch 1.597 lidí se ale mezi tvé přátele nedostalo samo.
Z těch 1597 přátel zatím v blokaci neskončil nikdo.
A s kolika z nich jsi v pravidelném kontaktu?
Asi s třiceti.
Padesátkrát rande na slepo
Tome, ač chceš, nebo ne, z tebe se stala během několika let regionální celebrita. Jak tento úděl snášíš?
Celkem neutrálně. Já se za celebritu nijak nepovažuji, takže se to snažím nevnímat. Když někdo požádá o foto, nebo o něco jiného, tak vyhovím.
Což je pro mne zvláštní paradox, že lidé žádají o fotku amatérského fotbalistu a ne třeba lékaře z nemocnic, kteří zachraňují denně lidské životy.
Pro mne je to také velmi podivné, ale nic s tím nenadělám.
Tome, ty jsi nezažil podrazy jen na sportovním poli. Bohužel tě potkaly i ty od holek.
To máš pravdu. Kdybych měl k tomu tématu něco říct, nebo sepsat knihu, byla by tlustší než Bible.
Jak probíhají teda tvé rande?
Většinou někde v kavárně.
Já ale viděl, že ses vydal za holkou nejednou několik set kilometrů od domova, kde na tebe nikdo nečekal.
Bohužel je to tak!
Čemu však nerozumím, že si fotíš v místech nepovedených rande tzv. selfie.
Dělám to proto, aby všichni věděli, že to o čem píšu a na co poukazuji, se mi opravdu stává.
Kde si jel takto nejdál a nikdo tam teda nebyl?
Do Uherského Brodu.
A kolik takto nepovedených rande jsi absolvoval?
Asi kolem padesáti.
Takže ty jsi jel padesátkrát někde na rande a ve skutečnost tam nikdo nečekal?
Ano.
A nemyslíš, že si z tebe dělají lidé srandu a ty jim na to prostě skáčeš?
Je to možné, ale to se prostě předem nijak nedá odhadnout.
OK, ale kdyby ti teď nějaká slečna napsala, že máš zítra dojet do Rokycan, tak už hledáš spojení na Idosu?
Ne, tak to není. Nejdříve bychom si museli několik týdnů, nebo měsíců psát.
Všechny jsou stejné
Já si taky u tebe všiml, že pravidelně připomínáš nějaké datum z roku 2007.
Je to tak. Hodně lidí se ptalo, kdy jsem měl naposled vztah. To bylo právě v roce 2007.
Takže ty jsi osm let sám bez přítelkyně. V čem je podle tebe zásadní problém?
V tom, že narážím na samé vychcané a prolhané bestie.
To je silné tvrzení. Těch zhruba padesát nepovedených rande je taky jednoznačně chyba všech holek?
Ano, jejich. Já nepodrazil nikoho! Všichni vždy podrazili mne. Týká se to fotbalu i holek.
Ty jsi také několikrát na Facebooku přiznal, že stále čekáš na svůj první pohlavní styk.
Ano, je tomu rovněž skutečně tak. Ale o tom mi nijak nejde.
Pokud si to stručně shrneme, tak tě celkem někdo podrazil asi v 65 případech, což musí být pro psychiku obrovsky skličující. Jak se to projevuje?
Není to snadné se z těch neustále opakujících podrazů pořád dostávat.
Jaký máš vlastně největší sen?
Ve sportu byl sen se živit fotbalem, nebo se dostat alespoň do divize a výš. Určitě navštivte mé stránky!
