Vzít si taxíka v Praze je často risk
Povyražení k našemu studentskému stylu života rozhodně a neodmyslitelně patří. A městská hromadná doprava není pokaždé tím pravým ořechovým, co si budeme namlouvat, na pěší procházku také pokaždé není nálada. Snad nás svezení taxíkem jednou za čas zase nedostane tak úplně do kolen, vždyť od toho tady taxíky jsou – a pokud na to budeme dva nebo dokonce tři, nemůže to zas být takový ranec. Jak postupovat, abychom se nakonec nechytali za nos a nelitovali nerozvážného rozhodnutí? Cesta taxíkem po Praze (zvlášť v nočních hodinách) nemusí být vůbec žádná idylka. Když to dobře dopadne, budete mít jen pokaženou náladu a nějakou dobu trochu otrávený pohled na služby soukromých dopravců.
Kolik řečí umíš, tolikrát můžeš dostat přes ústa
Nejen v centru, i v některých dalších frekventovaných částech Prahy je občas trochu problém ne sice taxík spatřit, ale zastavit ho a získat souhlas taxikáře k odvozu. Zní to až směšně, ale je to často právě tak. Výběr vhodných zákazníků zřejmě mnozí dopravci provádějí nekompromisní selekcí už podle toho, jak dotyčná osoba vyhlíží, jak je oblečená a kde se vyskytuje.
Prostě rentgenově-psychologická studie až na dno študákovy duše, která právě pro nás občas moc příznivě nedopadá. Rozhodně nebudeme zkoušet vstupem do vozovky a přísným gestem taxík zastavit. V řidiči bychom spíš vyvolali nevoli, pokud ne přímo něco horšího. Ale i pokud dokážeme stát vcelku rovně a pán za volantem se uvolí zabrzdit, často ještě není vyhráno.
Navigace a chytré aplikace to jistí
Požádat o upřesnění trasy a odhad vzdálenosti i ceny se vyplatí ještě před vyjetím, nebo hned na začátku cesty. Ve výhodě jsme, známe-li trasu třeba proto, že ji podobným způsobem neabsolvujeme poprvé. To platí pro návraty od přítelkyně, z oblíbených klubů a podobně. Nejasné mlžení o tom, že „se uvidí, až tam budeme“ a podobné vyhýbavé či matoucí odpovědi neznamenají nic dobrého. Pokud už by taxikář neznal dost dobře trasu a Prahu vůbec, má přece k dispozici navigaci, pro kterou je vyhledání trasy včetně všech podrobností otázkou zlomku sekundy.
Jestliže cena podezřelým způsobem přesahuje předpokládanou cifru, je lépe požádat o zastavení, nebo o ověření neodpovídajících údajů. Když už musíme (a někdy se vážně nic jiného vymyslet nedá) zaplatit přemrštěnou cenu, požádáme před odevzdáním peněz o účtenku, na níž je třeba zkontrolovat důležité údaje (přinejmenším číslo vozu, datum, jméno řidiče, trasu a požadovanou cifru).
Nenechme se unést k příliš ostrým výrazům a fyzickému postrkování, jednat je třeba slušně, ale současně korektně. To však samozřejmě neznamená, že ze sebe necháme udělat polodementního hlupáka ze zastrčené vísky, jen je třeba udržet se v přijatelných mezích. Oni taxikáři jsou občas ostří hoši a po některých zkušenostech se jim člověk ani tak moc divit zase nemůže.
Praha vs. taxi
Zajímavé reportáže Praha vs. taxi z dílny odvážného Janka Rubeše lze zhlédnout na stránkách internetové televize STREAM. Několik pokusů o jízdu taxíkem po večerní Praze a nahlédnutí do taxikářského podsvětí končí opravdu velkým šokem!
Pochopitelně ne každý taxikář je zlatokop, ale také ne každý student má postavu jako wrestlingový borec. Dávejte si pozor a nenechávejte se okrádat!