Kdo je vlastně Daniela Alfonzová?
Daniela Alfonzová, vice známá pod pseudonymem Gr3tha – moderátorka, herečka, ale také blázen a trošku Dr. Jekyll a Mr. Hyde, jak sama říká.
Točení v opuštěné porodnici
Původně jste vystudovala divadelní herectví, co vás přivedlo k moderování?
Vlastně náhoda, zároveň štěstí.
Hrála jste ve filmu Svatý Mikuláš, jak vzpomínáte na natáčení?
Byla to pro mě velká výzva, a proto jsem do toho šla. Nikdy jsem nezažila tak náročné natáčení – 45 hodin na place a beze spánku v opuštěné porodnici v Sušici. Ale bylo to skvělé natáčení se skvělými lidmi.
Neplánujete se filmu věnovat víc?
Určitě bych chtěla, ale přiznám se, že jsem tak trochu poseroutka s velkou mírou respektu a to mě možná někdy brzdí. Takže asi pomalu postupně určitě ano, ale kdo ví, třeba do toho budu hozena, abych se naučila plavat.
Když už jsme u toho herectví, není možné vás vidět hrát v nějaké divadelní hře?
Určitě ano, mám angažmá v černém divadle Black Theatre Image. Dále hraji různá představení se souborem Ztracená existence ve Studiu Ypsilon, z nichž nejúspěšnější a nejznámější je Dentální rapsódie. Věnuji se divadelní improvizaci a momentálně připravuji se svou hereckou kolegyní Alenou Bazalovou autorské představení. O čem to bude si zatím necháváme pro sebe.
Pro hudební televizi Óčko točíte pořad TyTrubko, jak vznikl nápad na tento projekt?
Tento nápad se zrodil v hlavě dnes už šéf dramaturga Óčka Alexandra Guhy. Jednoho dne mi představil svou vizi a mně se to líbilo, navíc to pro mě byla první příležitost, jak se dostat na obrazovku. Bylo to v době, kdy se i u nás v Čechách začal rozmáhat fenomén vlogů. Tak jsem souhlasila.
Zážitky najdeme spíš venku s přáteli
Denně vás na obrazovkách sledovalo mnoho lidí, což s sebou mohlo nést vlnu publicity. Jak se vyrovnáváte s tlakem zvenčí?
Jediný tlak, který jsem zaznamenala, byl ze strany lidí, kteří komentují videa na YouTube. Byla jsem překvapená, kolik zla jsou mladí lidé a někdy i děti schopny psát. Ne jen obsahově, hlavně jsem se divila tomu, že to někomu stojí za to trávit tím čas. Ale taková je asi dnes doba, moc se nechodí ven s kamarády, ale sedí se spíš v anonymitě doma a tráví se čas u počítače. Já tohle ještě nezažila a jsem za to ráda. Tak doufám, že se to třeba zase jednou změní a lidé pochopí, že zážitky najdeme spíš venku s přáteli.
Naštěstí osobně jsem se setkala jen s podporou a pozitivními reakcemi. Ale zas až tak velká vlna publicity to nebyla, stále mohu chodit po ulicích bez klobouku a velkých slunečních brýlí, za což jsem vlastně vděčná (úsměv).
Jak vlastně došlo k vaší spolupráci s Óčkem?
Jak jsem již zmiňovala, bylo to díky Alexandru Guhovi, se kterým se známe z divadla a také Adamu Rutovi, který se skvěle postaral o kameru, zvuk a střih.
V posledních letech se ve větších městech pořádají srazy vlogerů a blogerů. Navštěvujete je také?
Přiznám se, že ne, protože v těchto vodách nejsem až tak velká a důležitá ryba. Většina těch, kteří to dělají, začínali sami doma s foťákem, na který se natáčeli a postupně si vybudovali fanouškovskou základnu – tedy víc zhlédnutí, a tím pádem si tím začali vydělávat. Je to jejich hobby. Pro mě to byla od začátku do konce spíš práce a velká nadsázka.
Nevraživost mezi vlogery
Jak již bylo zmíněno výše, pohybujete se ve světě vlogerů, jak nahlížíte na tento současný internetový fenomén?
Přiznám se, že to nechápu, ale i chápu. Mnoho lidí má touhu se prezentovat veřejně – být populární. A dnes to jde mnohem snáz než dřív.
Vlastně jsou to poměrně snadno vydělané peníze z pohodlí domova, nikdo nad vámi nestojí a nepráská bičem, jste svobodní. Je to široká škála lidí, kteří se tomu věnují, dají se najít vlogeři od útlého věku po životem ostřílené. Záleží na vás, co si v tom najdete a na co máte náladu. Jediné, co mi vadí, je občasná vzájemná nevraživost mezi vlogery, ale tomu se asi člověk někdy nevyhne. Přiznám se, že já sama sledováním videí moc času netrávím. Kovářova kobyla (úsměv).
Čemu se mimo jiné věnujete kromě moderování?
Krom moderování a hraní se věnuji natáčení propagačních videí pro různé společnosti, namlouvání voiceoverů, hrála jsem v pár klipech a studentských filmech. Ale mimo to jsem děsně líný člověk, takže miluji svůj volný čas, který trávím rozmanitými činnostmi, ale také ničím – prostě se jen tak válím doma a čtu knížky.
Jaké jsou vaše momentální plány do budoucna, kam směřujete?
Tohle nechávám v rukou osudu, vesmíru, Boha – jak chcete (úsměv). Je hezké snít a plánovat, ale kolikrát je to pak všechno jinak? Jeden dlouhodobý plán ale přece jen mám – chci být šťastná v maximálně možné míře, ať budu dělat cokoliv, hlavně ať mě to baví. A to přeji i všem lidem!