Kdo je Kristýna?
Dvaadvacetiletá studentka Kristýna Lodňanová strávila v rámci Erasmu jeden semestr v německém Würzburgu studiem historie. Tato zkušenost ji oslovila natolik, že se rozhodla do Německa odstěhovat a začít zde studovat jazyky.
Je Erasmus dovolená?
Studovala jste dvou-obor Anglický jazyk + Historie, proč jste se rozhodla jet na Erasmus do Německa?
V dnešním světě, je dle mého názoru velmi důležité, aby měl mlády člověk různé zkušenosti a také, aby se naučil samostatnosti. A to si myslím, že výjezd do zahraničí může poskytnout. Rozhodla jsem se vyjet s Historií na Erasmus, a protože je pro historika přínosné pokud se naučí německy, vybrala jsem si právě tuto zemi.
Co všechno jste musela zařídit, než jste odjela?
Celý Erasmus obnáší hodně papírování, a proto jsem musela oběhat plno kantorů a sekretariátů kvůli všelijakým podpisům. Také bylo potřeba si zajistit pojištění a plnou moc.
Jaké byly Vaše první pocity, když jste přijela do Würzburgu? Byla jste jediná Češka?
Prvních pár dní bylo pro mě samozřejmě náročných, protože jsem byla poprvé někde sama bez rodiny a musela jsem se dát do dalšího papírování a administrace, které každého po výjezdu čeká. Naštěstí jsem se rychle začlenila do života erasmáků a s pomocí místních studentů a mých spolužaček z Opavy, které se mnou také přijely studovat Historii, jsem to zvládla.
Jak probíhala výuka? Nepotýkala jste se s jazykovou bariérou?
První měsíc před začátkem školy jsem navštěvovala jazykový kurz. Na konci kurzu moje němčina byla na úrovni B1, ale i tak to nestačilo, abych pořádně rozuměla výuce, takže musím přiznat, že mě to v historické oblasti nijak neobohatilo. Chodily jsme do hodin a víceméně jsme se jen snažily poslouchat a porozumět.
Všude dobře, doma nejlíp
S čím jste měla největší problém? Jak to bylo například s financemi?
Asi s tou administrací ze začátku pobytu, a pak na konci s financemi, protože jsem nevystačila se stipendiem, ale ne proto, že by to nestačilo, ale kvůli mé nezkušenosti žít na vlastní náklady (smích). Jedna moje spolužačka si dokonce přivezla něco málo zpátky domů. Když opomenu tyto nepříjemnosti, tak je Erasmus vlastně dovolená a odpočinek od reality.
Zvládla jste během pobytu cestovat a poznat německou kulturu?
Během mého pobytu jsem navštívila třeba Berlín a Frankfurt. Musím ale říct, že i když jsou to naši sousedé, tak přeci jenom tam nějaké rozdíly jsou. Mohla bych to charakterizovat následovně: Zatímco my se snažíme být víc, jak západní Evropa, tak Němci se snaží být jako Amerika. Mnohem více jsem však ocenila styk se studenty ze všech koutů světa, jako třeba z Brazílie, USA, Koreje, jižní Afriky nebo arabských zemí. Přesto všechno jsem si ale uvědomila, jak moc mám svoji zemi ráda a nic bych na naší mentalitě neměnila. Hold jak se říká: Všude dobře, doma nejlíp.
Jaký mají podle vás Němci postoj vůči cizincům?
Tím, že je v Německu každý druhý člověk cizinec, tak už se nad tím nepozastavují jako my v Česku. Třeba ve Frankfurtu, hledat Němce, je jako hledat jehlu v kupce sena. Ale samozřejmě i tady se člověk setká s rasismem, pokud se liší barvou pleti, anebo, je muslim, jednají s nim Němci, řekněme trochu nefér vůči ostatním.
Všechno je jen otázka financí
Liší se hodně studium v České republice od Německa?
Velmi se mi líbí, že vyžití pro studenty, různé akce a příležitosti k vylepšení svého CV jsou v Německu více k dostání, než v Česku. Také z organizačního hlediska je německá škola na jiné úrovni. Tohle všechno je, ale jen otázka financí, a proto si toho Německo může dovolit víc, než Česko.
Jak hodnotíte zpětně váš pobyt?
Jako jedno z nejlepších období mého života, které se už nikdy nebude opakovat. Změnilo mi pohled na svět, uvědomila jsem si spoustu věcí a poznala jsem mnoho zajímavých lidi. Připadá mi, že Erasmus je spíše cesta duševní, než studijní.
Do Würzburgu jste se nakonec přestěhovala, co vás k tomu vedlo?
Touha zlepšit si život a osamostatnit se. Mít možnost získat později třeba lepší prací, a tak trochu kvůli stereotypu, který jsem pociťovala doma. Část moji rodiny už v Německu žije, takže jsem k tomu byla už dlouho vybízena.
Momentálně začínáte se studiem Anglického a německého jazyka. S čím bylo třeba se vypořádat, než jste mohla začít studovat?
Sotva co jsem se vrátila z Erasmu jsem musela začít pracovat na své němčině, a proto jsem se zase vrátila do Německa, abych navštěvovala kurzy němčiny. Také jsem musela samozřejmě zažádat o studium, což obnášelo další papírovaní. Ocenila jsem, že na většinu univerzit není třeba dělat příjímací zkoušky, rozhoduje jenom maturitní vysvědčení, před začátkem semestru však musí cizinec složit DSH (Deutsche Sprachprüfung für den Hochschulzugang). Jedná se o jazykovou zkoušku, která je nutná k tomu, aby žadatel vůbec mohl na vysoké škole začít studovat. Měla jsem tedy asi 7 měsíců, abych se dostala na level C1.
V Německu bydlíte již několik měsíců, chodíte do školy, musíte pracovat… Jak to všechno zvládáte?
Než začla univerzita, tak to bylo poměrně jednoduché, soustředila jsem se jenom na němčinu a chodila každý den do již zmíněného kurzu. Musím ale uznat, že když začal první semestr, je všechno náročnější, to je tak ale asi u každého prváka. Jsem velmi vděčná, že si můžu bez problému vydělat na živobytí, a to chodím jenom 4x do měsíce do práce. Díky tomu mám spoustu času věnovat se studiu. Ještě bych chtěla zmínit, že mám velkou podporu ze strany rodiny, přátel a přítele, takhle se zdá všechno jednodušší.
Co byste poradila studentům, kteří také uvažují o zahraničním studiu?
V prvé řadě o tom jen neuvažovat, ale udělat to. Pokud student má tu možnost a nějaké ty finance, tak by neměl váhat. Na internetu už najde plno recenzí na danou školu, kde dostane potřebné informace.
