ZŠ Sportovní. Chlouba Uherského Hradiště i výkladní skříň českého školství

Sportovka

Do školy s chutí?

Většina českých školáků se do těch svých základek nikterak netěší. V každé třídě bychom zřejmě napočítali jen několik jedinců, kteří ráno vstávají do školy s chutí. V samém srdci malebného Slovácka však najdeme unikátní komplex, který možná nemá v tuzemských poměrech obdoby. Základní škola sportovní v Uherském Hradišti patří asi k tomu nejlepšímu, co se podařilo v historii českého školství vybudovat.

Ostrava / Uherské Hradiště

Je pátek, něco před desátou ráno. Mé kroky vedou Uherským Hradištěm k jedné místní základní škole. No a o té škole mám informace, že to není jen tak nějaké obyčejná základka, ze které mají děti bolení břicha už v sobotu večer. Není to ta typická vybledlá a stárnoucí základka, které ještě občas vidíme na velkoměstských sídlištích. Míjím útulný stadion prvoligového FC Slovácka a jsem tady. No teda ještě tak úplně ne. Ještě musím projít skatepark, který zeje prázdnotou. Jasně, na to dojde až odpoledne. Jsem tady. Zrovna zvoní na velkou přestávku, super! Po několika vteřinách zažívají rozlehlé chodby budovy nápor stovek dětských hlasů, a jak se dovídám později, tak přestávkový hluk je zatím to jediné, co trošku trápí ředitele školy. Docela příjemná starost, nemyslíte?

Milan Melichárek je přesvědčený o strategii, kterou škola nastolila

Ještě, než mám tu čest zasednout do kanceláře ředitele školy, se zájmem poslouchám rozhovor dvou asi desetiletých školáků. Ti spolu debatují o nedělním zápase Slovácka na Spartě. Jeden z chlapců odborně vyjmenovává ztráty v sestavě a předpovídá týmu čtyřgólový debakl. Potom už se uvelebím do kanceláře a poslouchám neskutečně poutavé vyprávění ředitele Milana Melichárka. V jeho očích vidím nefalšované odhodlání a přesvědčení ve strategii, kterou se škola rozhodla jít. Už od první třídy jsou školáčci vedení ke sportovním aktivitám, které jim škola nabízí hned celou řadu. Já myslím, že služby a zázemí školy stojí za pozornost vyjmenovat. Aquapark s plaveckým bazénem. Atletický, fotbalový a zimní stadion. Sportovní hala s fitness centrem a šermířským sálem. Dopravní dětské hřiště. Areál s kurty na beach volejbal, volejbal, malou kopanou, tenis, basketbal… To všechno dohromady tvoří zcela ojedinělý komplex, který v podobném rozsahu v Česku asi nenajdete. Jo a mimochodem. Malý fotbalový odborník se nemýlil. Sparta Praha – Slovácko 4:0.

Učitel není nepřítel!

Kamenem úrazu bývá dnes na základní školách skutečnost, že spousta školáků má tendence vidět své učitele jako nepřítele. Člověka, který jim dává ty zatracené úkoly. Toho, od kterého dostávají čtverky a pětky. Milan Melichárek prozrazuje, že právě pečlivý výběr učitelského sboru je jedním ze střípků finálního úspěchu. Děti se naučily učitele respektovat a nahlížet na ně spíše jako kamarády, kteří jsou tady od toho jim pomoct v dalším vývoji a ne od toho jim lidově řečeno házet klacky pod nohy a znepříjemňovat jim hodiny ve škole.

Sportovka

Párek v rohlíku? Dej si, ale s rozumem a za odměnu

Jedna věc mi však vrtala hlavou. Když jsem si vybíral svačinu v bufetu, kde mají děti na výběr hned několik druhů pečiva, nebo jiného občerstvení, nemohl jsem si nevšimnout párků v rohlíků. No fakt, párky v rohlíku! Na sportovce? Párky, kečup, hořčice? Takže oni je vedou od šesti let ke sportu a pak je krmí hot dogy? To všechno mi letělo hlavou. Ředitel školy, Milan Melichárek, mě však ihned uvedl do obrazu. Tato dobrota slouží hlavně k tomu, aby si školáci sami uvědomili, kdy si můžou chutnou uzeninu dovolit a jak často si ji budou kupovat. Škola učí školáky i vztahu k jídlu. Opět další jedinečný a skvělý nápad, který jen doplňuje onu pomyslnou pyramidu.

Trojky z dějepisu, čtyřky z matiky a pětky z češtiny? Tak si prostě nezahraješ

Škola rovněž spolupracuje s prvoligovým klubem FC Slovácko, které reprezentuje hned několik žáků sportovky. A spolupráce funguje i na takové úrovni, že v případě špatných známek, nebo chování si náctiletý hráč jednoduše v klubu několik zápasů nezahraje. Pak si rychle uvědomí, co je pro něj přednější a do sestavy se tak po čase může vrátit. Stejně tak několik chlapců působí v hokejovém HC Uherském Hradišti, nebo jiní v AC, popř. SK Uherské Hradiště. Dívky jsou aktivní například ve volejbale, ale i taky ve fotbalu.

Sportovka

Škola nezapomíná ani na důslednou prevenci v mravnostním vývoji dětí

Na Sportovní 777 (ty tři sedmičky v adrese jsou taky jedinečné, že?) působí také školní psycholog, což není tradicí na českých základních školách. Vedení sportovky se samozřejmě pečlivě věnuje i prevenci v rámci jakéhosi mravnostního vývoje školáků a minimalizuje tak jejich riziko užívání drog, náklonosti ke kriminalitě, hazardu a jiným patologickým jevům. Škola taky dokáže zvládnout žáky s poruchou učení.

Chodím tady ráda, chodím tady rád. Neocenitelná zpětná vazba

Milan Melichárek dále hovoří a celkovém pozitivním přístupu žáků ke škole, což je pro vedení neuvěřitelně pozitivní energií. O tom jsem se přesvědčil asi za hodinu, když jsem po hodině dějepisu položil diktafon před dva sedmáky. Velmi zdatný řečník Denis mi potvrdil, že do školy chodí s radostí a rozhodně by ji za žádnou jinou nevyměnil. V podobném duchu promluvila i jeho spolužačka Verča, která si ve škole našla spoustu kamarádů a i ona se do školy vždy těší. Existuje tak pro ředitele školy snad lepší reakce ze strany malých studentů? Těžko.

Laťka je nastavená vysoko

Po téměř šesti hodinách, které jsem ve škole strávil, jsem si uvědomil, že v Uherském Hradišti se povedlo něco, o čem tajně sní drtivá většina škol. Stovky žáků, kteří chodí do školy s radostí. Reprezentanti a úspěšní sportovci ve všech možných odvětvích. Luxusní vybavení školy v kombinaci s jedinečným sportovním komplexem. Vysoká úroveň spolupráce školy s profesionálním fotbalovým klubem a městem Uherské Hradiště. Při zjištění obrovského množství času, který tým ředitele Milana Melichárka pro žáky a chod školy odvádí, jsem si jistý, že tato sportovka se o svoji budoucnost nemusí obávat ani za třicet let.

Komentáře k příspěvku