Vytěžitelnost středoškolského učiva v reálném životě

Středoškolské učivo

Co se v mládí naučíš, ve staří zapomeneš

Předpokládám, že někdo z vás sám ještě na střední škole studuje, má tam sourozence, popřípadě má v okruhu přátel i mladší jedince, kteří své pedagogy neoslovují titulem, ale familiárním pane/í učiteli/ko, případně profesore/ko. Spadám do těch zbylých dvou kategorií a jelikož začal školní rok, donutilo mě to se trochu zamyslet a bilancovat. Které středoškolské předměty obecného ražení – tedy de facto ty, které se učí na gymnáziu, mají pro život největší význam?

Pomineme-li to, že na oboru genového inženýrství se opravdu neobejdete bez elementární znalosti chemie. Mladý člověk netuší, co se mu bude hodit, ten starší pak často marně hledá slova, aby svému okolí (dejme tomu i dětem, až na ně dojde) dostatečně zdůraznil smysl biflování se geometrických vzorců. Zkrátka mi to nedalo, a podíval jsem se na středoškolské předměty a ohodnotil je jako ve škole dle toho, jak si myslím, že jsou důležité pro člověka, který je dále nestuduje, ale ve vzdělávacím procesu nezakrněl u míchačky na beton. Schválně mě zajímá, jestli byste hodnotili stejně.

Český jazyk – 1

Bylo by fér hodnotit jak gramatiku a literaturu zvlášť, ale snad jen u literatury bych o stupeň snížil známku. Čím dál více si všímám, i u vysokoškolsky vzdělaných lidí, jak velké problémy mají s gramatikou. O to by ani nešlo, ale pokud jednáte s někým, kdo ty problémy nemá, okamžitě jste v jeho očích za blbce. A literaturu hodnotím vysoko proto, že umění číst je dle mě hlavní cestou k tomu, umět psát a slušně se vyjadřovat. Na druhou stranu by mohl zkostnatělý školský systém trochu povolit uzdu kánonu. Přečíst přes čtyři tisíce stran Hry o trůny je dle mého soudu více oduševňující než Pásmo od Appolinaira.

Matematika – 2

Já jsem ji taky neměl rád a zkrátka v sociálních a humanitních oborech jsou vám odhadem čtyři pětiny látky úplně k ničemu. Na druhou stranu – matematika je královna věd. Naučit se řešit logické problémy a uvažování v abstraktní rovině můžete jen skrze náročné vzorce. Ať studujete cokoliv, chcete-li víc, než papouškovat naučenou látku, musíte myslet. A matika učí myslet.

Cizí jazyk – 1*

Prvňáčkovskou jedničku s hvězdičkou si dle mě zaslouží jakákoliv výuka cizího jazyka. Prakticky není moc vysokoškolských oborů, které by se od navazujícího stupně (tj. inženýr a magistr) daly studovat bez angličtiny. A co se týče dalších jazyků – neučíme se je jen, abychom mohli cestovat za prací, ale aby práce cestovala za námi. Do Ruska nemusíte vytáhnout paty, ale firem, které s Rusy obchodují, je u nás fůra. O Německu nemluvě. Avšak nejste-li na jazyky, raději pilujte angličtinu. Klidně na úkor něčeho jiného. Zatímco biologii se na vysoké škole doučíte, jazyk už velmi těžko.

Biologie – 3

Ačkoliv jsem sám maturoval z biologie (možná i proto), nemohu tento předmět příliš vychválit. Takřka většina učiva v osnovách je krajně zbytečná, naopak zajímavým oblastem, které se nás přímo dotýkají, není dáván dostatečně velký prostor. Nepochopím, proč se podrobně probírá evoluční vývoj láčkovců a náčrty srdcí jednotlivých tříd obratlovců, ale například správná výživa lidského těla či funkce vitamínů je odbyta v posledních měsících třetího ročníku, na řadě škol vůbec.

Chemie – 4

Pokud nejste chemik, je učivo v tomto předmětu pro život naprosto zbytečné. Ačkoliv popisované procesy mohou být zajímavé, v běžné praxi k nim prostě není přístup. Pomineme-li techniku destilace alkoholu, která zajímá každého. První věc, kterou maturant zapomíná, je chemické názvosloví. Nemluvě o elektronové konfiguraci uhlovodíků, to se raději naučím pár slovíček.

Fyzika – 3-

Obdobný případ jako chemie. Ačkoliv zde je řada praktických jevů alespoň do jisté míry uchopitelná v praxi. Například spalující motor. Naneštěstí tento obor na středních školách stále zamrzá někde v pravěku. K čemu je znalost atomových částic, když se vědecká sféra pohybuje na úrovni kvarků. O půl stupně lepší známku si fyzika zaslouží hlavně proto, že si něco v životě najde své místo. Například poznatek, že elektřina zabíjí, zavolejte raději opraváře.

Podobný názor na užitečnost vědomostí ze školy má i John Oliver :-). Co si pamatuje z matematiky?

Základy společenských věd – 2

Jsou dle mě velmi důležitým předmětem, který je vyučován v naprostém nepoměru. Například na filozofii se klade až zbytečný důraz, zatímco ekonomické a politické aspekty jsou odbyty jen v naprostém základu. Právo by se mělo vyučovat dle mého už v prvním ročníku, klidně na úkor přírodovědných předmětů. Takto získává student jen mlhavou představu o oblastech, které jsou jinak v životě kriticky důležité. Jen jestli to není záměr vychovat např. politicky neuvědomělé obyvatele.

Výtvarná a hudební výchova – 5

Krajně zbytečné předměty, které by se měly ideálně sloučit a vyučovat v nějakém kulturním přehledu vedle literatury. Dvě hodiny kreslení či zpívání týdně rozhodně nepodněcují studentovu kreativitu, naopak spíš naštvou ty, kteří nemají příslušný talent a ochotu se v daném oboru vzdělávat i mimo školu. Zatímco vy se snažíte jak blázen, ale vyluzované tóny jsou pro smích, nad zlatem v hrdle jiných prolévá vyučující slzy dojetí.

Tělesná výchova – 1-

Dřív nebo později hodně z nás sezná, že bez pravidelného pohybu ten život jaksi za moc nestojí. Nejhůře to zjistíte třeba v padesáti, kdy budete mít peníze na cestování, ale utrpením bude jen vměstnání se do sedačky letadla.Vytvořit si zdravé pohybové návyky by mělo být prioritní pro každého, kdo nechce svůj život ukončit po čtyřicítce běháním po doktorech. Bohužel školní výuka odděluje jen čisté zrno od pleva, respektive ty, kteří na tu hrazdu vylezou, a kteří nikoliv. Bylo by lepší, kdyby se méně tyranizovalo žactvo nucenými přespolními běhy, ale více se učitelé soustředili na rovnoměrný vývoj síly a správnou techniku. Nemyslíte?

Komentáře k příspěvku