Prokrastinace si už ani neškrtne

Prokrastinace si už ani neškrtne

Co je to ta prokrastinace?

S lidmi, kteří jsou prokrastinací postiženi, sužováni a pronásledováni, s těmi jsem v kontaktu každou chvíli, často jim dokonce prokrastinaci docela tvrdě vyčítám… jen ji prostě nenazývám prokrastinací. Oč tedy jde? Zapátral jsem na netu a můžu si konečně hrát na chytrýho, přiznávám. Jedná se přece o označení psychologů pro chronický sklon k odkládání a odsouvání úkolů (hlavně těch náročných) na později, údajně je to rizikový fenomén pro duševní zdraví.

Upřímně řečeno, býval to dřív spíš rizikový fenomén pro obdržení nějakého fyzického urychlovače ve formě pohlavku. A zajímavé je, že ta léčba (byť amatérská a vysloveně neodborná) docela spolehlivě fungovala! Jak vlastně tento termín vznikl? Pochází z anglického slova procrastination, jež má svůj původ v trochu neobvyklém spojení anglické předpony pro- a latinského základu – slova crastinus (zítřejší).

Prokrastinace

Proč k prokrastinaci dochází?

Podle vědců a dalších expertů v bílých pláštích se jedná údajně z velké většiny o psychologické chování, které je ovlivněno mnoha vnějšími vlivy, z nichž některé zdánlivě s výsledným efektem ani jako by nesouvisely. Ovšem je to tak, že víceméně všechno souvisí se vším. Tedy psychika může značit snahu o vyrovnání s určitou úzkostí, jež je vázána na vykonání dané činnosti. K tomu se přidá případný vliv stresu, sounáležející pocit viny, dále se naváže i ztráta produktivity, z fyzických vlivů celková nejistota, problémy s koordinací i pocity nevolnosti, jež si nedokážeme logicky zdůvodnit. Celé výsledné působení prokrastinace je tedy nežádoucí, kontraproduktivní a zbytečně zdržující.

Připojuje se i takzvaná „rozhodovací paralýza“, spočívající ve složitějším a nerozhodném výběru při volbě následujícího postupu. Hlavní problém vzniká tím, že dochází k vytvoření pomyslného uzavřeného kruhu bez přijatelného východiska, které by bylo ze situace logickým a potíže odstraňujícím řešením. V případě chronické prokrastinace se potom může dokonce jednat o skutečně vážnou mentální poruchu, v takovém případě je včasná pomoc odborného lékaře skutečně tou nejlepší volbou. Lidé se totiž začínají vnitřně hroutit z toho, že nedokáží překonat svou lenost, slabou vůli nebo malé a utlačené ambice. Pokud se skutečně jedná o prokrastinaci, existují však i postupy, jejichž pomocí lze s problémy úspěšně bojovat.

Styly prokrastinace

Ačkoli škatulkování či dělení do kategorií většinou nepomůže v závěrečné fázi boje s problémem, můžeme si vyjasnit, kde je zakopaný pes a zvolit vhodný postup. Jak se tedy prokrastinace nejčastěji projevuje?

  • pochybujeme sami o sobě a nevěříme si, úkoly nám připadají příliš náročné a téměř neřešitelné, hledáme záminku k jejich odsunutí
  • máme problém už při plánování a předběžném rozvržení činnosti dopředu (krátkodobé i dlouhodobé), následně s jejich dodržením
  • obavy z negativního ohodnocení nebo neúspěchu při provedení požadované práce, obava z nedostatečně kvalitního výkonu, proto často ani nezačneme
  • může to být i snaha o pomstu osobnímu „nepříteli“ formou nedodržení slibů
  • vzdor a nechuť k práci vzniká nutností vykonávat rutinní, přikázané práce nebo jiné činnosti
  • odkládání práce krátkodobě potlačí pocit viny a nespolehlivosti, odsune je na později
  • naučili jsme se žít s tím, že skoro všechno odkládáme, vždycky to nějak přece dopadne…

Jakmile si dokážeme určit styl prokrastinace, můžeme se lépe soustředit na potlačení vlivů, které ji způsobují a provázejí. Není to snadné, ale je třeba začít sebekriticky od sebe, pomoc ostatních berme jako bonus, ale nespoléhejme na ni jako na záchrannou berličku. Nikdo za nás nebude řešit odložené záležitost do nekonečna.

Prokrastinace

Vhodný a efektivní způsob obrany

Nezaměřujme se na to, co se v minulosti nepovedlo, snažme se orientaci směrovat především do budoucnosti. Víra v nezvratný osud, věštby a horoskopy není vůbec správným způsobem, jak se na nadcházející čas dívat.

Pomoci může překvapivě dobře práce s plánovacím kalendářem, jednoduše a stručně si rozdělme úkoly, které jsou skutečně nutné. Následně je vykonejme, bez odkladů a vyhýbání, psychická spokojenost bude odměnou, vychutnejme si ji. Dobrý pocit z toho, že to najednou „jde udělat“ je výborným startem. I drobné úkoly si plánujme a jejich splnění můžeme odškrtnout, hned je další malý důvod k radosti!

Jakmile si dokážeme říci „jdu na to hned!“, máme za sebou další důležitý krok k potlačení prokrastinace. Často uděláme práci rychleji, než jak dlouho by nám trvalo složité vymýšlení argumentů k jejímu odložení. To je třeba si uvědomit.

Vyčítat si neúspěch už nepomůže, pokud si sami slíbíme za splnění úkolu nějakou odměnu, může nás dobře motivovat (něco dobrého, návštěvu divadla, něco na sebe apod.). Pocit ze zasloužené odměny dokáže úžasně motivovat!

Začneme s jednoduššími, lehkými úkoly, jejich splnění je i tak známkou toho, že je zvládnout se správným přístupem dokážeme. Nenakládat si zpočátku práce moc, pozvolna a s rozumem.

Pokud nestihneme vše, naučme se to přiznat a požádat o prodloužení termínu, potom už ale skutečně musíme slovo dodržet a následně nám opět začnou ostatní věřit.

Je to sice těžké, ale zvládli už to mnozí, proč bychom to tedy nedokázali také!

Komentáře k příspěvku