Pár spořivých slov o dojíždění vlakem na výšku

Pár spořivých slov o dojíždění vlakem na výšku

Nejsi místní? Smolík

Dojíždění na výšku je jeden z morů, který padá pravidelně (nejhůře dvakrát týdně) na značnou část studentů. Čest těm, kteří se v našem drahém kapitolu narodili, případně studují v menších metropolích, ale tenhle text můžou pochopit jen naplaveniny. O tom, co nás ve vlaku čeká, si povíme příště, teď pojďme nenasytným dopravcům trochu zatnout tipec.

Ostuda našeho státu? Chtějme kompenzaci

Titulek má na mysli samozřejmě zpožděními proslavené České dráhy. Je už pak zcela relevantní, jestli zrovna jedete s konkurencí, protože jak se jednou chytne malý vláček, už se vezou všechny linky. Avšak pozor, málokdo toho využívá, ale na nekompetenci drah si můžete i slušně ušetřit náklady na cestování. Už od zpoždění 60 minut můžete žádat 25 % z ceny jízdenky, při delším zpoždění i více, stačí se informovat na příslušném okýnku a stát si za svým. Avšak pozor na to, že dopravci (zvláště ti státní) dobře vědí o své občasné neschopnosti a u levnějších jízdenek vám žádná náhrada neplyne. Co však by mohlo stát za zmínku, je kvalita komfortu. Pokud ve vlaku mrznete, či naopak je v něm jak ve finské sauně, můžete si u průvodčího požádat o finanční kompenzaci v hodnotě 30 korun. A samozřejmě se neváhejte ozvat i u soukromníků, ti jsou na své cestující ještě o chlup hodnější.

Má vlak zpoždění více než 60 minut? Můžete žádat o vrácení 25 % z ceny jízdenky.

Slevy, samé slevy. Ale chci je?

Provařená In Karta Českých drah se pravděpodobně vetřela už i do vaší peněženky, cestujete-li na delší vzdálenosti. Minimálně proto, že více než kdy jindy ji po mně poptávají průvodčí. Za pár stovek si můžete ke studentské kartičce (ta klasická oranžová) připočítat dalších 25 % slevy a to se už na delších tratích sakra vyplatí. Nebo rovnou můžete jít do vyšších sfér padesátiprocentní slevy, ale zde je poměr cena-výkon už slabší. Avšak osobně mám k In Kartě jistou skepsi, o kterou se rád podělím. Mám chuť platit za úvazek dopravci, když konkurence nabízí za stejné (ne-li lepší peníze) lákavější služby?

Neříkám, že si s kartou rovnou zavíráte dveře do žlutých vlaků či autobusů, ale holt na některých trasách (a věřím, že jich časem přibude) bych raději jel se soukromníky než státem dotovaným molochem. Samozřejmě je karta neocenitelná při každodenní jízdě z krajin, které ještě obsluhuje parní lokomotiva, ale jezdíte-li vlakem co dva týdny sedmkrát za semestr mezi velkými městy, sakra doporučuji si vzít kalkulačku, spočítat si úsporu a započíst koeficient, nepojedete-li náhodou pohodlným autobusem, který dnes už staví takřka všude.

Než se ten železný oř splaší…

Ono totiž nikdy není na škodu počítat s alternativami. Ve vlaku si nejlépe popovídáte, můžete se projít a celkem pohodlně se zde dá učit bez nároku na migrénu z kodrcání po D1, ale právě autobusové linky skýtají často velmi pěkné slevy a akce. A hlavně nepodceňujte spolujízdu. Na FB má svou skupinu už většina okresních měst a pokud tam zrovna to vaše není, je ideální čas nahnat pár svých bývalých spolužáků a jednu založit. Ostatně nikdy ve své kariéře nevíte, kdy se vám taková vlastní skupina s kupou lidí bude hodit. A co potom s In Kartou…

Komentáře k příspěvku