Hledáš letní brigádu? Podívej se, jak napsat originální motivační dopis

Hledáš letní brigádu? Podívej se, jak zaujmout originálním životopisem

Motivace?

Hledání brigády může být někdy těžkým oříškem. Zvlášť, když po vás ke stánku se zmrzlinou chtějí poslat motivační dopis. Jenže myslíte, že u takových brigád někoho fakt zajímá, že jste flexibilní zaměstnanec, rádi fotíte a německy umíte na úroveň B milion? Samozřejmě tam hoďte své předešlé pracovní zkušenosti, ale zapomeňte na otřepané frázovité klišé a pusťte se do toho po hlavě! Pobavíte jak sebe, tak potencionálního zaměstnavatele a především procvičíte svoji vlastní fantazii.

Jdete si jen vydělat pár kaček, nehledáte svojí životní profesi

Hledáte letní brigádu, nebo si chcete přivydělat i přes právě probíhající studium. Nabídek na trhu je více, než dost. Pokud teda nestudujete v Jeseníku, nebo třeba Aši, kde pracovních příležitostí zrovna příliš není. Ale kdo hledá, ten najde, znáte to. Hledají se studenti ke zmrzlině, do skladů, do obchodů s oblečením. Všude možně. Co je však častým a mnohdy nezbytným koloritem přijímacího řízení i na ty několikadenní brigády, jsou požadavky k sepsání formálního životopisu. Popřípadě aspoň motivačního dopisu. No fajn, jenže co chcete potencionálnímu zaměstnavateli napsat světoborného, když se hlásíte na červencovou brigošku ke kase na koupák? Asi to, že prostě byl odjakživa vaším snem čichat každý den bazénový chlór, milujete vůni špinavých rukou od umatlaných mincí, nebo že tam jdete prostě jen pro to, abyste se podívali na vysekané frajery, nebo holky v plavkách? Jasně, tak prioritou je samozřejmě těch pár tisícovek, které v srpnu utratíte s partou na Macháči, že jo. Plus když vás to bude bavit, poznáte nové lidi, možná někoho ulovíte, zamilujete se atak, tak je to super. Letní brigády jsou paráda. Aby taky ne jako.

Milion životopisů nastejno, který uchazeč je teda ten pravý?

Jenže, mezi námi. Neotravujete vás to někdy? Vidíte prostě fajn brigošku, ke které je tradičně připojena formulka s prosbou o poslání životopisu. Ony jsou ale ty motivační dopisy a životopisy hroznou komedií. Vy se snažíte co nejvíce vychválit, ten člověk na druhé straně to stejně ví, a vy to taky víte, všichni to ví a je to takové divadlo. Ono to ale musí fakt prudit i ty zaměstnavatele, když jim týdně přijde padesát na chlup stejných životopisů, kde vám budou všichni tvrdit, jak jsou perspektivní, ochotní se učit novým věcem, touží po kariérním růstu a právě díky tomu všemu se ideálně hodí na léto za kasu do Lidlu.

Vybočte z davu, nepřehlídnou vás

Jděte na to jinak. Kašlete na nějaké formální strukturované motiváky. Zapojte vlastní fantazii, nápad a důvtip. Zkusil jsem to tak já. Vybral jsem si dvacet různých společností, firem, skladů, podniků, které nabízely brigády studentům. Vesměs se fakt jednalo o jednoduché manuální práce, vybalování oblečení, výkladku kamionů a tyhle věci. Deseti jsem poslal skutečně ten úřední životopis s poctivě vyplněnými kolonkami, vlastnostmi, koníčky, jazyky. Všechno, jak má být. Ozvali se mi zpátky dva. Jakože jo, že můžu nastoupit. Dobře, vzali mě. Jenže stejných mouder jim tam opravdu pošle dalších sto uchazečů, a pokud jdete třikrát týdně vykládat kamion, tak je fakt jedno, jestli máte výučňák jako kovoobraběč, máte rádi žirafy, posloucháte Svěráka a anglinu jste za deset let našprtali na úroveň B2. Dalším deseti jsem pak poslal trošku něco jiného. Tak se pojďme na krátkou ukázku podívat.

Narodil jsem se v Ostravě letního červencového dne roku 1992 manželům XY. Po třech dnech pobytu ve vítkovické porodnici jsem byl převezen do svého bydliště, kde žiji doteď. Ve třech letech jsem nastoupil k povinné mateřskoškolské docházce. Tam jsem také poznal své první kamarády a s neuvěřitelnou radostí mohu konstatovat, že někteří mi zůstali dodnes. Jen co jsem dovršil své tříleté angažmá ve školce, tak jsem po letních prázdninách, které si nepamatuji, nastoupil do první třídy základní školy. Po celou dobu své devítileté docházky jsem patřil k bystrým, sečtělým a kamarádským žákům se zájmem o aktuální dění a zeměpis. Na manuální práce jsem byl odjakživa nešikovný, což se se železnou pravidelností projevovalo v hodinách výtvarné výchovy a pracovních činností. S pilkou, nebo svářečkou v ruce jsem se nejevil zrovna jako perspektivní pracovník třineckých železáren.
Po úspěšném složení přijímacích zkoušek jsem v roce 2007 nastoupil na Střední a Vyšší odbornou školu hotelovou v Opavě. Po třech týdnech jsem se v novém angažmá postaral o první poprask, když jsem si za drobnější porušení školního řádu vykoledoval ředitelskou důtku. Dále jsem studoval se spíše průměrným prospěchem a záměrně jsem ignoroval předměty, které jsem považoval za zbytečné, což mi nejednou profesoři spočetli pětkou na pololetní vysvědčení.

A víte, kolik zaměstnavatelů se mi ozvalo v tomhle případě? Hned 9 z 10. Jednak jsem jim zpestřil den, zadruhé se asi fakt zasmáli a především mi přišlo devět kladných odpovědí, že mohu s okamžitou platností nastoupit. Docela fajn, ne?

Zkuste to, fantazii se meze nekladou

No jasně, tak něco takového nemůžete asi poslat, pokud se hlásíte na roční stáž do banky, sháníte práci v médiích, nebo se ucházíte fakt o dlouhodobou brigádu, která má ambice se po promocích a týdenní chlastanici proměnit v trvalý pracovní poměr. Ale jestliže jdete na 20 dnů čepovat pivo na Orlík, tak si fakt myslím, že nikoho nezajímají vaše otřepané fráze o flexibilitě a loajálnosti k šéfovi. Vyzkoušel jsem si to v praxi. Zabralo to. Odhoďte ze sebe ty byrokratické otěže, které vás nutí sepisovat motivační pohádky, ale jděte do toho odvázaní a se špetkou humoru na klávesnici. Věřte, že ta druhá strana tu originalitu ale doopravdy ocení!

Komentáře k příspěvku