Do čeho investovat, když máte prázdné kapsy?

Investuj. To vám poradí každý úspěšně a bohatý člověk. Ale kam investovat, když jsou naše obnosy v řádu pár tisíc?

Budoucnost vs. krátkodobé potěšení

Přišlo ubytovací stipendium, nečekaně vám na narozeniny poslal dvojku strýc, o kterém jste mysleli, že zahynul při expedici do Kavkazu, nebo jste si jen naspořili do dózičky a teď nevíte co s přebytkem? Kdokoliv opravdu úspěšný vám řekne, že ve skutečnosti nemá u sebe, potažmo na účtu, moc velkou hotovost. Peníze multimilionářů nejsou schované v matracích postelí, ale ani nejsou okamžitě přetaveny do podoby rychlých aut a nákladných domů.

Zbytečnosti, čím déle budete hromadit věci, tím rychleji vás omrzí. Každý úspěšný člověk radí jediné – investovat. To je tak banální a otřepaná rada, až pomalu pozbyla smysl. Investovat je lehké, pokud vaše firma zrovna vykázala zisk několik milionů dolarů, potažmo můžete v bance ručit svou sbírkou umění. Ale pokud jste student a zisky plynou jen z úvodu vypsaných událostí, je těžké hledat zhodnocení jinde než v příjemném kalbě s kamarády na chatě či pár hrách v laser aréně. Nebo ne?

Investujte do sebe zevnitř

Za jednu z nejlepších investic považuji četbu, je jedno, jestli odbornou či odpočinkovou, každá strana textu vás obohatí. Nejlepší na tom je, že nepotřebuje žádnou investici. Chodit do knihovny je neobvykle příjemné a ve srovnání s nákupem knih tak šíleně levné, že nechápu, proč je na každém rohu knihkupectví. Vlastně chápu. Lidská lenost nezná mezí. Půjčit si knihu to většinou znamená, že ji do měsíce (ale i tří) musíte přečíst. Na což samozřejmě není čas… Což je mimochodem vůbec nejlepší investice.

Knihovna

„Čas jsou peníze,“ není jen zbytečná fráze, kterou omlouváme naší nepřítomnost na akci, kde netoužíme být. Jen musí být investován dobře, např. si ráno nachystat svačinu ušetří peníze za drahou bagetu, obejít více obchodů a zjistit, jestli někde nemají něco levněji. Dobrým způsobem jak šetřit čas, je přeprava. Nemyslete si, že ušetříte tím, že budete denně chodit do školy hodinu pěšky. Osobně jsem to tak dlouho dělal. Říkal jsem si, že denně ušetřím 11 korun na autobuse, to je za měsíc dvě stovky. A pak mi došlo, že na těch 200 Kč mé nohy pracují cca. 15 hodin. Hrozné. Sice tam je pohyb, ale…

Investujte do sebe zvnějšku

Spousta lidí při šetření zpochybňuje důležitost toho, jak vypadáme. Ale já si myslím, že to je špatně. Žijeme v povrchní době a správně střižené oblečení otevírá více dveří než naleštěné diplomy. Neplatí to samozřejmě obecně, ale i když budete v podzemí kancelářské budovy po vzoru Roye a Mosse z The IT Crowd zapínat a vypínat počítače, na tuhle pozici vás bude přijímat někdo, komu na vzhledu záleží. Už jen proto, že si to může dovolit.

Moss z IT Crowd

Až na samotném vrcholu si můžete nosit Jobsův černý rolák, ale i on na dobových fotografiích z počátku Applu má kravatu a padnoucí vestičku. A ono to není jen o té povrchnosti. Pryč je doba, kdy jste po osmi hodinách v práci odpíchli a měli po šichtě. Dnes se jede nonstop, pořád připraven, pořád ve střehu. Koho byste vzali do své firmy? Někoho studovaného, kdo ale přijde, udělá svou práci natolik, kolik musí, a zbytek času kouká do počítače? Nebo někoho, kdo ráno jde běhat, pak se slušně obleče, pracuje, přes obědovou pauzu si organizuje koníčky a odpoledne se do nich pouští, aby vyplnil každou minutu svého času? Já bych volil ty druhé lidi, ty, kteří umějí jít do věcí naplno.

Investujte do druhých

Ačkoliv to mohou být, často jsou, nenávratné investice, které možní ani nepřinesou žádné ovoce, investovat do druhých se vyplatí. Koupit něco rodině je prosté, neboť často ona investovala roky do vás. Ale zaplatit kamarádům pár panáků? Vzít do školy něco dobrého pro všechny na semináři? Kolik z nás to udělá? Skoro nikdo, o to větší karmu to buduje.

Nemusíte být hned zarputilí komunisté a se všemi se dělit, ale taky bychom neměli myslet jen kapitalisticky na své potřeby. Může jít o drobnosti, neboť i z drobností vznikají velké zisky. Nemusíte hned někomu lézt do zadku, ale hypoteticky se může stát, že třeba budete jednou hledat práci, radu či pomoc a vzpomene si na vás zrovna ten, komu jste vyrazili dech svou velkorysostí.

Komentáře k příspěvku