Chybí vám škola? Pusťte si filmy, se kterými si doplníte vzdělání

Dobrý Will Hunting

Brutální anatomie a Bayova fyzika

Často sleduji filmy nejen pro jejich vizuální dojem, ale jako cestu, dozvědět se něco nového a trochu posílit mozková vlákna. A nemusí jít hned o dokumenty z produkce National Geographic. Třeba při sledování Lesního ducha (2013, fanoušci samozřejmě uznávají jen anglický název Evil Dead), se člověk dozví mnohé o anatomii a účincích motorové pily na lidskou tkáň. Trocha nadsázky neuškodí. Ale teď vážně. Sledovat dvě hodiny pohyblivé obrázky v originále či s anglickými titulky je běžnou činností, jak si osvojit cizí jazyk. Ale co když je možné se u filmu opravdu dobře bavit – tím nechci naznačit, že by třeba dokumentární Oceány (2009) byly nudné, ale… „zííív“, jsou. A načerpat informace z různých vědeckých oblastí? Myslím opravdové informace, ne že můžete skočit ze stopatrové budovy a váš účes stále drží (zdravíme Josse Whedona), nebo dopravní prostředek velikosti tanku po střetu se stanovou plachtou vybouchne i s přilehlým lesem (produkcí nekrocený Michael Bay). Co bychom si tedy pustili?

Hudební výchova – Amadeus (1984)

Začněme zlehka a přihřejme si trochu vlastenecké polívčičky. Forman a jeho osmioscarový velkofim o slavném umělci patří ke klenotům historické podívané. Osobně se přiznám, že klasice neholduji (ať napíše, kdo ano) a operu jsem viděl naživo všehovšudy jednu, ale zrovna tu z nejslavnějších – Don Giovanni. Neberte film jako cestu, jak vzpomenout na bývalou učitelku hudebky, ale jako vstupní bránu do světa excentrické nejvyšší třídy, pro kterou je Jay-Z málo posh.

Matematika – Dobrý Will Hunting (1997)

Pocta loni zesnulému Robinu Williamsovi, který se po třech nominacích konečně dočkal Oscara. A kdyby Matt Damon nevyzval na souboj takového velikána jakým je sám Jack Nicholson, bezesporu by se dočkal sám herecké sošky za výkon, nikoliv „jen“ za zasloužený scénář. Právě příběh geniálního, ale nezkrotného matematika změní váš pohled na nadané nerdy, kteří se normálně utopí v druhém loku piva a nikdy nesáhnou na ženu.

Fyzika – Teorie všeho (2014)

Už teď by u loňské novinky mohl někdo namítnout, že Sheldon, Leonard, Raj a Howard by nás o většině vědeckých oblastí poučili za jednu sérii The Big Bang Theory desetkrát více než všechny zmíněné filmy. Ale my zůstaneme věrni velkému plátnu. Loňský trhák si to dává díky dvěma faktorům. Jednak silným osudovým příběhem spojeným se zákeřnou nemocí, zadruhé pak pro nás běžné lidi nepochopitelnými, o to více fascinujícími teoriemi Stephena Hawkinga.

Ekonomie – Čistá duše (2001)

Ron Howard se narodil pro točení biografických snímků. Čistá duše má hodně společného s výše zmíněným filmem, neboť Russell Crowe hraje matematického a statistického génia, který byl za svůj dar potrestán hroznou nemocí. Perfektní twist bych nerad prozradil, na to si divák musí přijít sám, a Oscarem za nejlepší film oceněný biják baví i ty, které jinak asi miliarda číselných údajů v jednom záběru děsí k smrti.

Fyzika – I.Q. (1994)

Pojďme zkusit něco odlehčenějšího, ačkoliv by to o fyzice řekl jen nadšený šprt, který sedě v první lavici měl na hodině vždy předností právo točit klikou u modelu spalovacího motoru. V této romantické komedii vystupuje samotný Albert Einstein, který si do „učení“ vezme místního automechanika, aby mohl posléze usilovat o ruku neteře slavného myslitele. Je pochopitelné, že film je trochu šílený, ale oscarový Walter Matthau se do role Einsteina vžil parádně.

Hudební výchova – Škola ro(c)ku (2003)

Dejme si muziku ještě jednou, ale tentokrát z druhé strany. Jack Black v roli fanatického rockera získává jedinečnou příležitost zaskočit na škole za svého kamaráda. Není náhodou, že skončí v učebně, kde žáci prahnou po znalosti not, stupnic a klasických hudebních nástrojů. A už vůbec není překvapivé, jak rychle se hlavní učební pomůckou stane elektrická kytara a pořádné hlučné bicí.

Matematika – Pí (1998)

Sedm filmů – na každý den v týdnu jeden, abychom naše mozky nepřehřáli. Natočit na konci devadesátých let černobílý film chce odvahu, ale Darren Aronofsky je z těch režisérů, kteří si mohou dovolit šokovat. Geniální matematik, trocha fikce, hra s čísly a mystéria, které vedou až k pohádkovému bohatství na burze. Jestli jsou předchozí filmy realistické a většinou opřeny o skutečné události, Pí vám zamotá hlavu a nebude nouze ani o pocity, že vám při sledování něco uniká, místo abyste byli chytřejší. Ale není to na závěr to nejlepší řešení?

Komentáře k příspěvku