Absolventem a ještě pořád hledáš práci? Nezoufej!

Absolvent bez práce

Co škola dala?

Možná jste si užili měsíc či dva volna po několika vypjatých týdnech, kdy z vás státnice doslova stáhly kůži. Případně uvažujete, jestli jít studovat dál. V nejhorším případě stále rozesíláte životopisy, ale o vaše nasazení, znalosti a (ne)zkušenost nikdo nestojí. Dokážeme pochopit, v jak zoufalé situaci jste.

Většina z nás, nemá-li štěstí na vyhřáté místečko v rodinné firmě, si projde maratonem obvolávání a honění se za nabídkami, abyste v závěru zjistili, že na jednu židli je až moc zadků. Většinou to začíná pouhou brigádou, kterou už dnes je takřka nemožné sehnat. Ale práce v oboru, který jste vystudovali, to je často hon na dlouhou trať. Jste zoufalí vy, vaši rodiče, kteří už klepou patou, abyste byli z domu, a práci ne a ne najít. No, dali jsme trochu hlavy dohromady a navrhli pár tipů, jak vaše absolventské snažení usnadnit.

Hledejte opravdu všude

Častá představa, že postačí, když ráno zapnu Facebook, projedu skupiny „Práce v našem kraji“, mrknu na stránky úřadu práce a nechám si vygenerovat nabídku několika portálů, je mylná. Hledat práci je samotným zaměstnáním na, ne-li celý, tak alespoň poloviční úvazek. Nečekejte, že práce přijde k vám, naopak vyrazte práci naproti.

Jistě máte vzhledem ke svému oboru vytypovaná místa a v okolí firmy, které se danému oboru věnují. Neváhejte oslovit rovnou je, i když na svých stránkách práci neinzerují, neboť jsou třeba tak zavalení zakázkami, že ani nestíhají vydávat inzeráty… Stejně tak nepohrdněte tiskovinami, zvláště těmi neplacenými okresními bulletiny, neboť celá řada firem je ještě dost old school, aby projížděla nějaký Jobs. A procházka po městě taky nikdy neuškodí. Mějte oči otevřené, nemusíte hned jít kolem kanceláře Microsoftu a vidět ručně napsanou cedulí, že hledají šéfa firmy, ale prodavači/ky se nejčastěji hledají skrze výlohy prodejen.

Nemusí pršet, stačí, že kape

Když už jsme u těch prodavaček. Zbavte se mýtu, že nastartovat kariéru můžete pouze tím, když budete dělat přesně to, co do vás nahustili na přednáškách. Samozřejmě doktorů a atomových inženýrů je škoda na čerpacích stanicích, ale vydělat peníze a správně je investovat můžete i do šance najít do budoucna lepší místečko. Jít na rok prodávat oblečení a po večerech investovat do knížek o komunikaci či si zaplatit jazykový kurz, cestovat a vidět trochu světa, to se bude hodit, až zkusíte nastoupit na vyšší pozici. Přehrabovat se v nabídce a honit se za zlatým grálem umí každý, ale zaměstnavatel spíš ocení ty, kteří umí zatnout zuby a postavit se jakékoliv situaci čelem.

Stop generickým žádostem

Při hledání inzerátů a jejich odpovídání se dejte zvláště pozor na to, abyste se nezahltili nabídkou a neupadli do stereotypu. Mechanicky zodpovězené maily a telefonáty personální oddělení stejně mechanicky hodí do koše a na pohovor pozvou ty, kteří už v úvodu nabídnou trochu jiskry navíc. Nehledě na to, že si s jistotou projdete mnoha pohovory, ve kterých dle svého mínění budete zářit, ale nepostoupíte ani do druhého kola. Hlavně tomu nepropadejte. Je to otravné a smutné, jestli se už po desáté drhnete mýdlem jak na svatbu, volíte nejlepší šaty a snažíte se vzbudit perfektní dojem, ale zaměstnavatele opravdu nezajímá, že už vás desetkrát nevzali a zmíněného procesu máte plné zuby.

Analyzujte svoje nedostatky

Což vede k dalšímu bodu. V knihkupectví najdete řadu příruček, jak zapůsobit na své budoucí nadřízené. Není ani tak podstatné, kolik jich přečtete, zpočátku bezpochyby žádnou, ale jak se poučíte ze svého vlastního vystoupení. Každý máme přednost v něčem jiném, někdo naběhne s úsměvem a pozitivní energií na všechny strany, ale převrhne si sklenici s pitím. Druhý perfektně dodrží etiketu podávání ruky, ale po zbytek pohovoru je jak studená robotizovaná jednotka.

Pište si a zkoumejte vlastní způsoby prezentace a zkoušejte najít svou polohu. Nic moc nepřehrávat, ale zase ne moc strojově. Zkuste se cítit, jakkoliv to je těžké, že nejste v dané firmě poprvé, ale bavíte se šéfem už po sté.

Dejte najevo, že se umíte učit

Mít z něčeho diplom ještě neznamená, že něco umíte. Ačkoliv předpoklad je, že jste pár knih přečíst museli, nikdo neví, jestli jste sem tam něco neopsali, jaké vaše škola klade nároky a vůbec jestli to, co v té hlavě máte, se z ní vypaří, nebo bude růst. Nemyslím si, že je chyba hned na pohovoru ukázat ambice. Nikoliv stylem, že osobě za stolem pochválíte křeslo a zeptáte se, jestli si ho můžete dopředu vyzkoušet. Ale dát najevo, že na vašem jazykovém projevu pracujete, že vás daný obor zajímá a hledáte nové cesty, jak zefektivnit svůj osobní růst. Každého rozumného zaměstnavatele zajímá, aby společnost rostla, nikoliv stagnovala. Samozřejmě na řadě míst vám to nepomůže, ale jinde to může být kritická výhoda před ostatními.

Get a job

Práce není podstatná, důležití jste vy

Nejhorší je, že čím déle práce hledáte, přičemž ji vždycky nakonec najdete, ačkoliv nejedenkrát budete muset slevit ze svých požadavků, tím spíš se k ní přikováte. Jinými slovy řečeno – nebudete už chtít měnit a procházet znovu tím maratonem zoufalého pátrání. Avšak zde velký vykřičník.

Jakákoliv práce vám musí přinášet radost, jinak ji nebudete nikdy vykonávat asi s poloviční efektivitou. Což je povícero starost nadřízených než vaše, ale vy nikdy neopomeňte hledět dál, než je právě vyhandlovaný flek. Mít práci a hledat práci, to v konečném důsledku můžete vidět stejně – jako cestu k ještě lepšímu zaměstnání. Proto si nikdy neříkejte, že můžete být rádi, že nesedíte na dlažbě, ale hledejte v sobě ambice, jak si zajistit ještě pohodlnější křesílko.

Komentáře k příspěvku